Já Zeldu nestíhala, ona kolem mě lítala jak magor, takže výsledek byl ten, že já si dávala pozor, abych ji nezašlápla a ona si skákala, co se jí zrovna hodilo. Podobně na tom byla ale i Anička s Vendou, tak se cítím trošku líp. Ale aspoň je vidět, že to Zeldu opravdu baví a zaskáče si klidně i sama :)
Po dnešní poslušnosti jsme ještě byli navštívit pejska naší babičky. Maxík je asi čtyřletý kříženec jezevčíka. Potom, co babička zemřela je čím dál tím smutnější, tak jsme ho vzali na krátkou procházku a asi budeme jezdit častěji. Je vidět, že byl moc šťastný. Zelda na něj sice trošku žárlila, ale to se určitě srovná. Domů si ho vzít nemůžeme, protože rodiče by asi nedovolili postavit mu venku kotec. A navíc by se nejspíš nesnesl s naším Montíkem. Tak to asi dopadne tak, že za ním budeme dojíždět :)
Náš maxík
Žádné komentáře:
Okomentovat